[Flash 9 is required to listen to audio.]
Před 50 lety Německo otevřelo brány tureckým dělníkům. Dnes žije u našich západních sousedů přes dva a půl milionů lidí s tureckými kořeny. Mnozí se podle kancléřky Merkelové dobře integrovali, ale mnoho problémů ještě přetrvává. Špatná znalost jazyka a nedokončené vzdělání patří k největším.
Děti by už měly dávno sedět v lavicích, ale na střední škole v Neukölnnu, jedné z nejturečtějších berlínských čtvrtí, si se zvoněním nikdo vrásky nedělá. I po zvonění se studenti ještě hodně dlouhou chvíli trousí do lavic. Cem Karaali je výjimkou.
„Moji rodiče přikládají vzdělání velký význam. Nejde o asimilaci, nechci zapomenout, odkud jsme přišli. Ale rodiče si dobře uvědomují, že dobré vzdělání člověku pomůže se postavit na vlastní nohy,“ říká Cem Karaali.
„Proto bych chtěla ocenit všechny matky a otce malých dětí, kteří vedou děti ke sledování německé televize, čtení německých novin, aby nežily v jiném světě,“ prohlásila těchto dnech kancléřka Merkelová.
Právě to se však děje. Christian Meyer, učitel zdejší školy, na to už upozorňuje dlouhou dobu. Rodiče německých žáků své děti stále méně hlásí na místní školy a také elita mezi přistěhovalci posílá své potomky do prestižnějších škol mimo Neukölln.
„Počet německých žáků stále klesá. V mé desáté třídě mám už jen dva studenty, jejichž rodiče jsou rodilí Němci,“ upozorňuje Christian Meyer.
Evelin Lubig-Fohselovou trápí jiná věc. „80 procent má dnes už německý pas, jsou to rodilí Němci, ale stále říkáme my a oni.“
Paní učitelka mi ukazuje výsledky studie, kterou prováděla mezi svými žáky. Cituje mi výpověď jednoho studenta desáté třídy. „Ať dělám, co dělám, zůstávám Turkem. Stále se mě někdo ptá, co se děje v Turecku, co na to říká islám. Tak vždy něco odpovím, i když to nevím a není to třeba ani pravda. V Turecku jsem nikdy nebyl.“
Podle pana Meyera, učitele s čtyřicetiletou praxí, mohou za zhoršující se stav sociálně ekonomické důvody. „V mé třídě vydělává jen jeden jediný rodič. Všichni ostatní žijí ze sociálních dávek.“
Neutěšená rodinná situace, vytváření ghett, téměř nulový kontakt s rodilými Němci pak žene děti například do náruče radikálních imámů.
„Teď končí sedmileté období integračního projektu, ale jak slyšíme z řady škol, nic se nezlepšilo. Pokud nebude více kvalifikovaných sociálních pedagogů a nezapojíme do programů i rodiče školáků, nemůžeme čekat úspěch,“ konstatuje předseda školských odborů v Berlíně Norbert Gundacker.
Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín
[Flash 9 is required to listen to audio.]
Radnice v menších městech a obcích už nebudou vydávat občanské průkazy. Od nového roku převezmou jejich funkci městské úřady v bývalých okresních městech. Hlavní doklad obyvatel se totiž změní, jak to České republice ukládá nařízení Evropské unie. Nově budou občanské průkazy vypadat jako platební karty. Hrozí ovšem, že se na jejich vydávání budou stát fronty.
K vydávání nových občanských průkazů potřebují úřady speciální kabinku s fotoaparátem, který tvoří digitální fotografie a přenáší je do počítače. V současné době disponují tímto zařízením jen větší města, která vydávají pasy. Podle ministerstva vnitra mohou lidé v současné době zažádat o občanské průkazy asi na 1250 matričních úřadech, ale není prý ve finančních možnostech státu tato místa vybavit novým zařízením.
Před tvorbou front při podávání žádostí na nové doklady totožnosti varuje například kladenský primátor Dan Jiránek: „Podle mého názoru nejde fyzicky stihnout v počtu zařízení, která máme dnes, odbavovat i občanské průkazy i pasy bez navýšení počtu zařízení.“
Žádosti na vydávání občanských průkazů současného vzhledu budou radnice v menších městech a obcích přijímat do 30. listopadu. Jak mi potvrdila referentka mladoboleslavského magistrátu Hana Kojšová-Jandová, lidé ale o starý typ dokladu přestávají mít zájem: „Dokonce úřednice zaznamenaly, že se lidé ptají, zda mají raději počkat do nového roku na vydání nového typu občanských průkazů.“ A dodala, že někteří lidé si pletou změnu formátu průkazu s jeho povinnou výměnou: „Co se týká plošné výměny starých občanských průkazů, tak v nejbližší době nás žádná nečeká.“
Slova mladoboleslavské úřednice mi potvrdil i mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka: „Platí to, že když vám od 1. ledna 2012 skončí platnost občanského průkazu, tak zajdete na úřad a místo klasické občanky, kterou znáte dnes, dostanete novou kartičku, která připomíná řidičský průkaz.“
A co tomu všemu říkají například kolínští obyvatelé? Ví, do kdy jim platí současný doklad, anebo si půjdou na začátku roku dobrovolně pro nový? „Já mám občanku zachovalou, do 2017, takže si nechám starou, co mám.“ „Platí mi snad ještě do roku ‘16, takže na co, je to zbytečné.“ „Já mám letos nový občanský průkaz, takže to asi taky nepřipadá v úvahu.“
Výměna občanského průkazu bude po vypršení jeho platnosti od 1. ledna zdarma. V případě, že si lidé půjdou vyměnit doklad předčasně, zaplatí za něj buď 500 nebo 100 korun, a to v závislosti na tom, jestli bude s elektronickým čipem nebo bez něj.
Pro Radiožurnál Pavel Pavlas, střední Čechy.
(Source: rozhlas.cz)
[Flash 9 is required to listen to audio.]
Slováci nakonec schválili rozšíření pravomocí tak zvaného eurovalu, ale dluhová krize v eurozóně tím ani zdaleka nekončí. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl britský finanční historik David Marsh, autor nejrespektovanější knihy o vzniku společné evropské měny. Krize podle něj nezpůsobí kolaps eura. Ale podoba eurozóny se zásadně změní.
„Euro přežije, ale bude vypadat jinak. Bude to kompaktnější a stabilnější měna. Některé země ho ale budou muset opustit, především Řecko,“ předpovídá David Marsh. Je si vědom toho, že odchod z eurozóny by byl velmi nákladný.
Kdyby Řecko zavedlo novou drachmu, její hodnota vůči euru by se okamžitě hluboce propadla. Pro občany by to znamenalo znehodnocení úspor, řecké banky by přes noc zkolabovaly. Jiná cesta ale podle Marshe není.
„Pro odchod z eurozóny se rozhodne sama řecká vláda,“ je přesvědčen Marsh. Řeky tedy z eura nikdo nebude vylučovat. Prostě sami poznají, že jejich hospodářství v rámci měnové unie se silnějšími státy nemůže prosperovat, že není konkurenceschopné. Podle Davida Marshe k tomu může dojít už příští rok.
Nakonec tu bude eurozóna, ve které bude jen Německo a zhruba desítka dalších zemí, tedy tak zvané tvrdé jádro.
„Německo pak bude rozhodovat skoro o všem. Takový určitě nebyl původní záměr, se kterým euro vznikalo.” Ale podle Marshe k tomuto vývoji není alternativa. Německá ekonomika je prostě jednoznačně nejsilnější v Evropě. A Němci nebudou chtít jen platit za ostatní, ale budou požadovat tomu odpovídající vliv. A co by za této situace mělo dělat Česko? Máme se snažit o přijetí eura?
„Česká republika by o tom měla mluvit, ale rozhodně ne vážně uvažovat,“ tvrdí Marsh. Splnění všech kritérií pro vstup je podle něj v našem zájmu, protože to zajišťuje správnou hospodářskou politiku. Vstupovat do eurozóny za její dnešní situace ale podle britského finančního historika v českém zájmu rozhodně není.
Ondřej Houska, Radiožurnál.
(Source: rozhlas.cz)
Archive
Mobile
RSS
Revista Theme
Tumblr
